čtvrtek 17. března 2011

O heavy metalu

Poměrně rozšířeným obrázkem metalisty je nějaká kombinace make-upu, rtěnky, kovu, lebek, toho všeho rozmístěného po obličeji a po těle. Slovo metal je pro někoho spojené s děsivým chraptěním a téměř nekrofilními texty. Samozřejmě, čím je heavy metal, a které skupiny k němu patří, o tom se dočtete poměrně uspokojivě na Wikipedii. Já  bych chtěl objasnit, co na heavy metalu může někoho přitahovat, i když není - řekněme - abnormálním člověkem.

Hudbu, a ostatně veškerou lidskou tvorbu, lze rozdělit na dvě složky - formu a obsah. Formou rozumějme obal, v němž je podáván obsah: tedy hudba a melodie, do níž je vsazen text, tedy obsah.

Není to jednoznačný poznávací znak, ale v každém případě je poměrně obvyklé, že melodie metalové skladby je posazena do relativně vysokých hlasových poloh. Někdy je doprovázená různými zvuky, které mají za cíl vytvořit patřičnou atmosféru skladby. Zde, zvolíme-li nepříliš kvalitního interpreta, nás může odradit neumělé skřehotání či nezajímavá barva hlasu zpěváka. To však patří k charakteristice metalu - snaha vyjadřovat pocity a myšlenky dramatickým způsobem, poněvadž mají posluchači proniknout hluboko do duše.

Pokud jde o hudební stránku, nebudu nikomu namlouvat, že jde o mistrovská díla kvalit a náročnosti Beethovena či Bacha. Obvyklé jsou v doprovodu tzv. "powerchordy" - to jsou akordy, v nichž se vyskytuje jedna kvinta a jedna oktáva - např. C-G-C. Jedním z důvodů je, že nemají ani nasládlou příchuť, ani neevokují bluesové či countryové akordy. Zní poněkud syrově a ostře, což je také odůvodněno kýženou náladou skladby. Jeden z dalších důvodů je, že tyto intervaly znějí přes zesilovače čistěji než většina ostatních. Sóla potom bývají poměrně rychlá, někdy až extrémně (power metal, speed metal, thrash metal). Proto, ačkoli možná melodie svou jednou linkou se zdá být málo složitá, sóloví kytaristé skutečně bývají ve svém oboru velmistři, kterým rozhodně nelze upírat nedostatek vynaložené práce.

Co však, alespoň pro mě, je těžištěm skladby, je její text. Ocituji (volně) jeden z rozhovorů Kaie Hansena: "Samozřejmě, všude se děje mnoho hrozných věcí - války, politika... Nás to samozřejmě štve. Ovšem nechceme psát takové skladby, po nichž by posluchač byl ještě smutnější či vzteklejší. Chceme, aby vzkaz našich písní byl: Bude lépe." Toto je vzkaz, který z většiny skladeb heavy metalu (a navzdory zdánlivě malichernému škatulkování metalu na padesát proudů, zde je podstatné slůvko heavy; death metal či black metal je totiž něco značně odlišného) cítím já.