O matfyzu - výuka

Navazuji na předchozí článek O matfyzu.

Výuka na informatice

Osobně jsem byl trochu dezorientovaný, nejistý a plný obav, když jsem začínal s výukou. Je určitě dobré mít kamaráda, který Vás uklidní či naopak varuje před těžkostmi (tímto Ti chci poděkovat, Zbynďo :) ). V následujícím příspěvku vypíšu komentáře k předmětům, kterými jsem prošel a předám něco z toho mála, které jsem za rok zvládnul pochytit.

Pokud jsi ještě na střední, čtenáři, nejspíš neznáš vysokoškolský systém a je ti možná cizí. Není-li, pokračuj dalším odstavcem. Výuka se skládá z předmětů. Předměty mají přednášky a/nebo cvičení. Typicky přednáška je pouze o pasivním přijímání informací, tedy můžeš spát, hrát lodě, hrát si na počítači, koukat na hokej a podobně. Na druhou stranu, protože ty informace po tobě budou na zkoušce chtít, je přecijen rozumnější aspoň na některých dávat pozor a psát si poznámky.

Předmět je ohodnocen kredity. Pro postup do následujícího ročníku je nutných 45 kreditů, pro připuštění ke státním zkouškám na bakaláře 180. Kredity za předmět získáš, pokud splníš jeho podmínky, tedy pokud je předmět s přednáškou, musíš složit zkoušku za lépe než za 3, pokud je se cvičením, musíš získat zápočet.

V prvním ročníku je polovina předmětů informatických, polovina matematických. Aspoň úvodní dvě přednášky matematických předmětů v zimním semestru jsou opakováním látky střední školy, rozdíl je ve větší teoretičnosti a hloubce výkladu. Řečeno polopatě: jestli Vám na střední říkali, že a^2 + b^2 = c^2, tady nestačí vědět, že to platí, musíte to umět dokázat.

Zápočty a zkoušky

Zápočty jsem měl vždy buď za písemky, nebo za domácí úkoly. V tomhle směru je asi největší "maso" Matematická analýza, kde je třeba zdůvodnit - aspoň ze začátku, chytíte-li "správného" cvičícího - kdejakou maličkost ve výpočtech. Jinak k nim není moc co říci.

Na matfyzu se říká, že na přípravu na zkoušku stačí tři dny. V podstatě to mohu potvrdit. Pokud jde o mě, je v tom jisté "ale": musel jsem se na to přes rok průběžně dívat. V posluchárnách tam na sto lidí sedí tak pět géniů, kteří vše zcela samozřejmě chápou. Ti se musí učit zcela minimálně, skoro bych myslel, že se jen podívají na osnovu toho, co další den u zkoušky budou říkat. Pokorně přiznávám, že k nim nepatřím a věnovat o víkendu osm hodin tomu, abych na každé cviko udělal domácí úkol a podíval se i na teorii z přednášek, považuji za své nutné minimum, bez něhož bych to nezvládnul.

Vyučující

Někteří cvičící jsou doktorandi, či dokonce "jenom" (míněno vzhledem k doktorandům, nikoliv mé maličkosti) magistrandi. Takové jsem měl dosud dva, s oběma byla výborná komunikace, tykali si s námi, byli velice ochotní. Nebýt těch zápočťáků z Matematické analýzy, řekl bych, že i laskaví :).

Někteří vyučující jsou již docenti či dokonce profesoři. Kolem nich je jakási neviditelná bariéra autority a důstojnosti. Což neznamená, že by jejich výklad nebyl proložený rozpustilými vtípky, když se rozhodnou slitovat se na chvíli na studenty a říci dvě věty, které pochopí všichni.

A předměty v detailu? Další blog. A vyučující v detailu? Ne.

Celková obtížnost

Matfyzem sotva můžete jen nějak proplout. Aspoň ne prvákem. Zároveň se musíte jen minimum věcí memorovat. Za to se po Vás chce, abyste všechno chápali. Tak 70-80% věcí pochopitelných je snadno. U zbytku buďto jste neobyčejně chytrý a zvládnete to snadno, nebo to pochopíte "tak nějak", jako já, a pak budete mít u zkoušky kliku :).

Časová náročnost studia: okolo 20 hodin čistého času ve škole (tedy... pokud nezatahujete), okolo 10 hodin přípravy doma. Týdně.

O matfyzu

Absolvoval jsem první ročník matfyzu. Chtěl bych se zde popsat, jak na mě škola působí a snad tak i pomoci lidem - studentům, kteří budou teprve vybírat svou vysokou školu. Prosím za odpuštění své kolegy - studenty MFF - a případně vyučující, pokud se jich některé názory, které zde publikuji, dotknout. Jde o subjektivní pohled na věc.

První dojem

Vaším prvním dojmem z matfyzu bude den otevřených dveří. MFF se snaží prezentovat se jako důstojná, vážná fakulta, a takovým dojmem tedy bude působit i den otevřených dveří. Mám osobní zkušenost s DOD Unicorn College a FIT ČVUT. Dalo by se říci, že spolu s MFF to dělá tři různé přístupy ke dni otevřených dveří. 

Unicorn College se Vás snaží zaujmout dynamikou, dravostí a profesionalitou, agresivním zaměřením na praxi a lovení klientů. FIT ČVUT se tváří přátelsky, pohodářsky, uvolněně. No a MFF si vytváří jistý odstup, troufám si říci, že dokonce se vůči FIT vymezuje jistou přezíravostí. To ovšem vystihuje charakter těchto škol: Unicorn College bych nazval takřka odbornou školou informatiky, MFF se drží starobylé tradice Univerzity Karlovy a nabízí hluboké (aspoň oproti ostatním) teoretické vzdělání, ČVUT je kdesi mezi tím.

První zážitek

..je seznamovací zájezd. Říkám bez milosti, že to byl můj nejhorší zážitek a největší zklamání. Na druhou stranu, od té doby mě MFF už pouze mile překvapoval, a vlastně díky této frustraci jsem z MFF stále více nadšený - nic horšího už nepřichystali.

"Seznamovák" probíhá na Albeři, což je objekt UK na jih od Jindřichova Hradce, nedaleko hranic s Rakouskem. Na Albeři se spí ve stanech s dřevěnými podsadami, v nichž jsou obyčejné postele, tedy o Váš spánek je postaráno dobře. Jsou tam tenisové kurty, fotbalové a volejbalové hřiště. Tedy vyžít se tam dá - pokud někoho už znáte, nebo se s někým seznámíte. Tolik k pozitivům.

Nyní negativa. Nejlépe to asi vyjádřil můj kamarád, když prohlásil, že "nás tam víc rozdělovali, než dávali dohromady". Po desáté večer je zákaz vycházení, což pro maturanta zvyklého chodit se svými kantory ve čtvrťáku na pivo je poněkud šok. Hospoda je ve dva kilometry daleké obci, nicméně je vyloučené, že by se tam dalo dostat a stihnout program ve dne, a po večerce tam jít nelze.

Když jsme se přece vydali tím směrem, skupinka vyučujících z MFF, kteří se opačným směrem vraceli, nás přiměli se vrátit. Poněkud ponižující zážitek, ve dvaceti letech být posílán "domů" spát.

Prostor seznámit se jistý je, ale většinu času vyplňuje rozřazování: začíná se sportovními disciplínami, pokračují přednášky ze studijního, z knihovny, o sítích (ze všeho nejlepší, doktor Forst je velmi vtipný pán) a od kolegů starších studentů ze SKAS (studentské komory akademického senátu). My jsme měli také besedu s děkanem, při níž hrála kapela Humbuk, jejímž frontmanem je profesor Pick. I to se dá jednoznačně zařadit k vrcholným momentům seznamováku.

Pokud se Vám zdá černá vyhlídka na 48 hodin bez piva, jistá útěcha tu je: v areálu u jídelny je bufet, v němž hodinu dopoledne a hodinu večer mají otevřeno. A mají i pivo.

Další zážitky

... jsou v dalším blogu. Dlouhé články jsou nudné a špatně čitelné.